Jdi na obsah Jdi na menu
 


Způsoby dorozumívání včel.

8. 2. 2011

Způsoby dorozumívání včel

  Včely se jako veškerý hmyz dorozumívají pomocí feromonů. Navíc se dorozumívají tanečky, což je složitý způsob fyziologického a etologického dorozumívání, které je známé zatím pouze u společenských včel.
  
  Dorozumívání tanečky
 
   Vracející se létavka s plným medným váčkem sladiny, nabízí tuto přinesenou potravu družkám a vzápětí začne taneček. Je-li zdroj snůšky asi do 100 metrů, tančí kruhový taneček, jde-li o vzdálenější zdroj, tančí taneček natřásavý.
   U kruhového tanečku běží po kruhu, který na plástu opisuje ze středu buňky a po obvodu šesti buněk sousedních. Tam, kde taneček začala, se obrátí a běží zpět. Tuto figuru několikrát opakuje.
   U natřásavého tanečku létavka běží po plástu a opisuje širokou osmičku. Na spojnici obou elips natřásá zadečkem rychlými pohyby do stran(13 - 15x za vteřinu). Současně svými létacími svaly vydává vibrace. Počtem tančených osmiček včela sděluje vzdálenost zdroje pastvy. Čím je vzdálenější, tím menší počet osmiček tančí a tanec je pomalejší. I nabízené sladiny je méně.
   Včely najdou zdroj pastvy nejen podle získaných informací, ale i podle vůně, protože létavka zdroj snůšky ovoní výměškem vonných žláz.
   Včely mají schopnost orientovat se v terénu prostorově i časově podle slunce. Na základě podmíněného reflexu vyhledávají zdroj v určitou hodinu, tak jak se dříve naučily. Včely udávají tancem i úhel azimutu, tj. měří úhel odklonu zdroje snůšky od polohy slunce. Navíc mají úžasnou schopnost převést úhel azimutu i po dlouhém letu z horizontální roviny v terénu do vertikální roviny na plástu v úle.
   Včely tančí tanečky i v případě sběru pylu a vody, při rojení tzv. ubytovatelky, naleznou-li vhodné místo pro usazení roje.
   Tanečky podrobně prostudoval Karl von Frish, v r. 1973 byl odměněn Nobelovou cenou.
 
    Dorozumívání pomocí feromonů - chemická komunikace
 
    Feromony vznikají v žlázách,podobně jako hormony, ale na rozdíl od hormonů jsou vylučovány mimo tělo ve formě těkavých látek nebo tekutiny. Jedinec nebo celá skupina hmyzu(včel) je vnímají svými smysly a reaguje na ně.Vyvolávají fyziologické reakce
a ovlivnují chování včel. 
     Feromony rozdělujeme do několika skupin, podle jejich účinku:
     Pohlavní feromony: Matka tvoří v kusadlových žlázách tzv. mateří látku - mastnou kyselinu, která má všestranný účinek na včelstvo. Potlačuje rozvoj vaječníků u dělnic, působí na soudržnost včelstva apod. Je to pohlavní atraktant pro říjné trubce. Mateří látka je láká na shromaždišti za říjnou matkou a cítí ji na velkou vzdálenost. Podobný feromon vylučují i trubci. Tvoří se v hlavě a láká říjnou matku na jejich shromaždiště.
     Poplašné feromony: Vyvolávají agresivitu a útočnost. Tvoří se v žlázách a tkáních okolo žihadla dělnic a v jejich kusadlových žlázách. Skupina buněk tvoří na žihadlové podlouhlé destičce izopentylacetát, který vyvolává v několika vteřinách hromadnou útočnost dělnic.V kusadové žláze vzniká heptanon. Ten vyvolává vzrušení včelstev.
    Značkovací feromony: Včely létavky je využívají pro označkování nalezeného zdroje snůšky. Ve vonné žláze tvoří geraniol, citral a nerolovou kyselinu. Značkovací feromony tvoří matka i dělnice na chodidlových žlázách. Včely si jím označují i česno, aby se lépe orientovaly a snadno nalezly vchod.
    Shromažďovací feromony: Působí na soudržnost včelstva. Vylučují jej všechny kasty
a včelí plod. Shromažďovací feromon, vylučovaný matkou, cítí včely při rojení a vábí je
k vytvoření charakteristického rojového chumáče. Mohou působit i na dělbu práce
ve včelstvu a je jich zřejmě několik.
  Povrchové feromony: Jsou vonné látky, vázané na povrchovou voskovou vrstvičku těla včely. Jsou vnímány na krátkou vzdálenost a charakterizují specifickou vůni každého včelstva.
   Feromony včelího plodu: Působí na soudržnost včelstva, na dělbu práce, na chování včel a stimulují létavky ke sběru pylu a nektaru do včelstva.
   Feromony včel nebyly ještě zcela prostudovány a o účincích v komunikaci včel známe málo.